Zdeněk Civín

Bez patří k nejpoužívanějším léčivým rostlinám. Je všeobecně známý, ve volné přírodě se vyskytuje často, proto jej mnozí chodí sbírat – na jaře květní střapce, když začínají rozkvétat, na podzim plody, ale až plně dozrají. Květní drogu můžeme běžně dostat v lékárnách a prodejnách s bylinkami. Plody se však musíme zásobit sami.

Květ a plody bezu mají odlišné léčebné uplatnění, obojí však vynikající a těžce nahraditelné. Čaj z květů je prvotřídním lékem na všechny nemoci z prochlazení. Vyvolává pocení, ničí choroboplodné bakterie a čistí zahleněné průdušky. Tyto účinky můžeme využívat i zevně v inhalačních směsích. Čerstvé, sušené, konzervované nebo jinak zpracované plody tiší bolesti nervového původu, jako jsou záněty trojklanného nebo sedacího nervu – ischias.Bezový čaj můžeme pít při chřipce ve větším množství bez obav. Čerstvé plody způsobují průjem a při předávkování mohou vyvolat toxické příznaky, což se jejich usušením nebo tepelným zpracováním ztratí.

Podle lidového podání kříž, na němž ukřižovali Krista, byl z bezového dřeva a prý i Jidáš se oběsil na keři bezu. Proto je považován za symbol smutku a smrti. Lidé odpradávna vysazovali bez v blízkosti příbytků, neboť věřili, že v něm sídlí dobří duchové, kteří zlé duchy odeženou.