ZELÍ HLÁVKOVÉ – Brassica oleracea
|
Starověká Hippokratova moudrost, že potrava má být lékem a lék potravou, platí ve velké míře právě u zelí. V těžkých dobách chudoby se společně s brambory stalo základem výživy, přitom si málokdo uvědomoval, že i zdraví. Zelí výborně čistí a dezinfikuje žaludek a střeva, zvlášť po otravách zkaženými potravinami. |
 |
|
 |
Jeho velkou výhodou je, že se dá kysané v syrovém stavu konzumovat během celé zimy, kdy nám dodává zásoby potřebných vitaminů C, B a minerálních látek. Významné je také vnější působení zelných listů, které se trochu pomačkané přikládají na různá bolestivá místa, popáleniny, rány a vředy. Častějším konzumováním zelí, hlavně v syrovém stavu, zabezpečujeme organismu zdraví a preventivně působíme proti většině nemocí. Můžeme tak činit bez obav, neboť v praktickém životě se předávkování zelím nevyskytuje. |
|
|
Už starověk znal asi dvacet kulturních druhů zelí. Bylo hlavní potravou římských legionářů a povazovali je za zdravou potravinu, což se v moderní době potvrdilo. Je to i tradiční potrava Slovanů, kteří objevili kvašení zelí zřejmé ještě před příchodem na naše území. |
||
 |
 |
|
Zpět na rejstřík latinských názvů
