VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ – Chelidonium majus
|
Patří k našim nejčastějším plevelům. Najdeme ho téměř všude, jeho sytě žluté květy dokáží na místech bohatého výskytu zkrášlit okolí.Vlaštovičnik při zlomení býlí vylučuje jedovaté mléko, proto jej nespásá dobytek, při manipulaci s ním si musíme chránit ruce. Drogu tvoří celá rostlina, můžeme ji i koupit, má však velmi krátkou životnost, nejlépe ji užívat čerstvou. Stejně jako kopřiva nebo pampeliška, i tento plevel se řadí mezi výborné rostlinné léky, přičemž nejlépe působí na žlučník. |
 |
|
 |
Pomáhá při žloutence, bolestech, písku a žlučových kamenech. Současně léčí i játra, dvanácterník a slezinu, obnovuje vynechanou menstruaci a příznivě ovlivňuje její pravidelnost, uvolňuje křeče hladkého svalstva, uklidňuje nervovou soustavu, má protibakteriální i protirakovinné účinky. Zevně je osvědčeným lékem na bradavice. Kvůli své mírné jedovatosti patří vlaštovičnik k nebezpečným rostlinám. Při vnitřním užívání se poradíme s odborníkem, neužíváme jej samostatně, ale přidáváme nanejvýš do 1/4 objemu čajové směsi. |
|
|
Vlaštovičnik byl jednou z nejoblíbenějších rostlin alchymistů, kteří věřili v jeho silnou magickou moc a používali ho při hledání kamene mudrců. Jako prastará léčivá rostlina byl nazývaný „darem z nebes“. Byl také považován za ochrannou rostlinu, lidé ho nosili u sebe jako prostředek proti zlým silám. |
||
 |
 |
|
Zpět na rejstřík latinských názvů
