VACHTA TROJLISTÁ – Menyanthes trifoliata
|
Krása této užitečné bylinky je v naší přírodě zřídkavá, vyskytuje se v mokřinách a močálech, které jsou právě kvůli ní chráněny. Když ji najdeme, pokochejme se jen pohledem, ale listovou drogu si kupme v lékárně, kde je běžně k dostání. V příkrém rozporu s krásou vachty je její chuť. Je tak pronikavě hořká, že ji řadíme k nejvíce hořkým rostlinám vůbec. Hořkost prospívá žaludku, tím je vachta určená především na všechny trávicí orgány. |
 |
|
 |
Pomáhá při zkaženém žaludku, nechutenství, léčí játra i žlučník. Její dobrou vlastností je, že normalizuje množství trávicích šťáv, můžeme ji užívat při jejich nedostatku i přebytku. Současně zlepšuje krevní o-běh, tvorbu krve a celkově posiluje organismus. Hořkost vachty vyžaduje i opatrné využívání. Uplatňuje se proto v čajových směsích s dalšími hořkými bylinkami, užíváme ji jen krátce a úplně vyloučíme v těhotenství. |
|
|
Ve starověku považovali vachtu za jedovatou, proto se mezi léčivými bylinkami objevuje až ve středověku, kdy sloužila jako prostředek proti kurdějím. Ve svém slavném Zelinkáři ji uvádí i J. Family. Vachtu lidově nazývají „vodní jetel“, neboť podobně jako jetel má každá rostlinka tři lístečky. |
||
 |
 |
|
Zpět na rejstřík latinských názvů
