KUKUŘICE SETA – Zea mays
|
Tato původem americká plodina má u nás zvláštní postavení. V přírodě neroste a ani se volně nerozmnožuje, musí se jen pěstovat. I když kukuřičná zrna s obsahem olejů a škrobů mají výživnou hodnotu, blizny jejích klasů účinkují opačně. Sbíráme je, dokud jsou ještě celá světlá, krátce před dozráváním. Ve specializovaných prodejnách můžeme drogu také koupit. |
 |
|
 |
V bylinkové praxi si blizny kukuřice získaly pověst výborného odtučňovacího prostředku.Jsou značně močopudné, tím prospívají í při dně, revmatismu, močových a ledvinových potížích, hlavně písku a kamenech. Čaj z blizen současné mírně zvyšuje krevní tlak a je dobrý také při cukrovce.Kukuřice je úplné neškodná, čaj můžeme pít bez obav i ve větším množství. |
|
|
Pravlastí kukuřice jsou Bolívie a Peru, kde byla důležitou potravou Inků a Indiánů. V peruánštině se kukuřice nazývala mais, z toho vychází i její vědecké pojmenování. Do Evropy ji přivezl Kryštof Kolumbus. Jako zemědělská plodina se u nás začala pěstovat v 17. století. Kukuřičný škrob se využívá při výrobě dětských pudrů a zásypů. |
||
 |
 |
|
Zpět na rejstřík latinských názvů
