JESTŘABINA LÉKAŘSKÁ – Galega officinalis
|
Přesto, že už její název „lékařská“ ji řadí do nejvyšší kategorie léčivých rostlin, jestřabina se u nás používá zřídka. Přitom je to bylinka, která se vyskytuje i ve volné přírodě a je docela pěkná. Nať jestřabiny se sbírá na začátku května, nejpozději do stadia plného květu, později už ne. Když ji potřebujeme, uděláme si zásobu, neboť tato droga se u nás neprodává. Jestřabina má dvě osvědčené možnosti léčebného uplatnění, v obou však patří k téměř nenahraditelným. |
 |
|
 |
Prvním je citelné snižování hladiny cukru v krvi, proto by neměla chybět v čajích proti cukrovce. Druhé použití je úplně odlišné. Jestřabina jako jedna z mála bylin podporuje tvorbu mateřského mléka, což ji předurčuje maminkám a jejich ratolestem. Samotnou drogu užíváme jen ojediněle, neboť při předávkování může vyvolat příznaky otravy, ve směsích s dalšími bylinkami ji však můžeme užívat i dlouhodobě. |
|
|
Jako léčivá rostlina se jestřabina objevila v německých herbářích až na začátku 17. století. I když se lidově dávno využívala hlavně na podporu tvorby mléka u dobytka, bylo její pojmenování odvozeno od řeckých slov gala – mléko a ago – poháním. Předpokládá se,že rostlina obsahuje látky podobné ženským hormonům, proto by měla mít podobné účinky i u lidí. |
||
 |
 |
|
Zpět na rejstřík latinských názvů
