DUB LETNÍ – Quercus robur
| Tento mohutný strom symbolizuje krásu a sílu rostlinné říše, obzvlášť když stojí osaměle v otevřené krajině. Příbuzný dub zimní (Quercus petraea) se liší jen nepatrně, oba druhy mají rovnocenné léčebné účinky. Dubovou drogu tvoří kůra z tenkých mladých větviček, které oloupeme na jaře, ještě před vypučením listů. Sušenou kůru můžeme koupit v lékárně, ale na vnější obklady dobře poslouží i mladé spařené listy, jejichž sběr je vděčnější. |  |
|
 |
Samostatné uplatnění mají duběnky – kulovité novotvary vyrostlé na listech po bodnutí hmyzem. Léčivá síla dubu spočívá v silně stahujícím ú-činku, což se projevuje hlavně zevně formou obkladů na rány, vředy, křečové žíly, hemoroidy a lymfatické poruchy. Dub je dobrý i k výplachům ústní dutiny a jako přísada do bylinkových koupelí. Vnitřně se čaj z kůry uplatňuje při otravách žaludku, některých ženských onemocněních a k čištění krve. Vnitřně dávkujeme dub velmi opatrně, neboť předávkování může vyvolat zvracení, což nehrozí, když ho použijeme jen k doplnění čajové směsi. |
|
|
Dub jako symbol síly zasvětili staří Slované nejvyššímu bohu Perunovi. Jeho plody – žaludy – mají několik způsobů uplatnění. U amerických Indiánů byly součástí jídelního lístku, pražené se v minulosti používaly jako náhražka kávy a vyráběl se z nich také inkoust. Dubová kůra se používala k barvení kůže. |
||
 |
 |
|
Zpět na rejstřík latinských názvů
